|
|
Studium vývoje fázového složení v silikátových systémech dostupnými metodami a jejich optimalizace
Opravilová, Lenka ; Palou, Martin (oponent) ; Škvára, František (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Jedním z nejmarkantnějších měřitelných parametrů vývoje fází a fázových přeměn v anorganických systémech jsou bezesporu změny objemu silikátových matric. Studium objemových změn má zásadní význam z hlediska užitné trvanlivosti výsledného produktu. Projevují se smršťováním nebo roztažností hmoty a mohou vést k výraznému poklesu technologických i ekologických parametrů a často až k úplné destrukci těchto hmot. Nejčastěji můžeme pozorovat objemové změny v případě použití cementu jako pojiva a to v betonech, maltách, umělém kamenivu a dalších podobných materiálech. Existuje celá řada metod, jak tyto objemové změny rozpoznat, definovat a kvantitativně či kvalitativně stanovit. V rámci disertační práce byl testován vývoj fází a tedy i objemových změny z pohledu, který se co nejvíce blíží reálným podmínkám ve stavebnictví. Byly vytipovány suroviny a přísady, které simulují obsah rizikových složek přítomných v běžných surovinách (jak přírodních tak druhotných) používaných ve stavebnictví a byla hledána a prokazována souvislost s objemovými změnami. Byla vyrobena zkušební tělesa osazená kontakty pro měření objemových změn a byly provedeny fyzikálně – mechanické zkoušky (objemové změny, fázové změny, pevnosti atd.), chemický rozbor a zkoušky ekotoxicity v závislosti na délce hydratace.
|
|
|
Vliv typu síranu vápenatého na hydrataci portlandského cementu
Šimčíková, Ivana ; Šiler, Pavel (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce se zabývá studiem vlivem typů síranu vápenatého na hydrataci portlandského cementu. Hydratace je prováděna při 15 °C, 25 °C a 40 °C. V teoretického části najdeme popis hydratace portlandského cementu a vliv typu a množství sádrovců na dobu hydratace. Experimentální část obsahuje přípravu vzorků k měření a princip kalorimetrie včetně popisu kalorimetrické křivky. Data získaná z kalorimetrické křivky byla zpracována do ternárních diagramu pro názornost. Z diagramů vyplývá, že čím více je síran vápenatý rozpustný, tím kratší indukční periodu, časy dosažení minima tepelného toku a tepelného toku v maximu silikátového píku bude mít. Dále z diagramů vyplynulo, že s rostoucím množství vody v síranu roste i velikost uvolněného hydratačního tepla.
|
|
|
Vliv typu síranu vápenatého na hydrataci portlandského cementu
Šimčíková, Ivana ; Šiler, Pavel (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce se zabývá studiem vlivem typů síranu vápenatého na hydrataci portlandského cementu. Hydratace je prováděna při 15 °C, 25 °C a 40 °C. V teoretického části najdeme popis hydratace portlandského cementu a vliv typu a množství sádrovců na dobu hydratace. Experimentální část obsahuje přípravu vzorků k měření a princip kalorimetrie včetně popisu kalorimetrické křivky. Data získaná z kalorimetrické křivky byla zpracována do ternárních diagramu pro názornost. Z diagramů vyplývá, že čím více je síran vápenatý rozpustný, tím kratší indukční periodu, časy dosažení minima tepelného toku a tepelného toku v maximu silikátového píku bude mít. Dále z diagramů vyplynulo, že s rostoucím množství vody v síranu roste i velikost uvolněného hydratačního tepla.
|
|
|
Studium vývoje fázového složení v silikátových systémech dostupnými metodami a jejich optimalizace
Opravilová, Lenka ; Palou, Martin (oponent) ; Škvára, František (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Jedním z nejmarkantnějších měřitelných parametrů vývoje fází a fázových přeměn v anorganických systémech jsou bezesporu změny objemu silikátových matric. Studium objemových změn má zásadní význam z hlediska užitné trvanlivosti výsledného produktu. Projevují se smršťováním nebo roztažností hmoty a mohou vést k výraznému poklesu technologických i ekologických parametrů a často až k úplné destrukci těchto hmot. Nejčastěji můžeme pozorovat objemové změny v případě použití cementu jako pojiva a to v betonech, maltách, umělém kamenivu a dalších podobných materiálech. Existuje celá řada metod, jak tyto objemové změny rozpoznat, definovat a kvantitativně či kvalitativně stanovit. V rámci disertační práce byl testován vývoj fází a tedy i objemových změny z pohledu, který se co nejvíce blíží reálným podmínkám ve stavebnictví. Byly vytipovány suroviny a přísady, které simulují obsah rizikových složek přítomných v běžných surovinách (jak přírodních tak druhotných) používaných ve stavebnictví a byla hledána a prokazována souvislost s objemovými změnami. Byla vyrobena zkušební tělesa osazená kontakty pro měření objemových změn a byly provedeny fyzikálně – mechanické zkoušky (objemové změny, fázové změny, pevnosti atd.), chemický rozbor a zkoušky ekotoxicity v závislosti na délce hydratace.
|
host ::
RSS.